Dilema

Vzhledem k tomu, že teď ve Svitavách do některých budoka vjela jakási aikido mánie, začaly jsme vyhledávat a hlavně využívat každou aikido možnost ke cvičení. Tedy účast na seminářích se zlepšuje. Díky tomu, že v této skupině nadšenců jsem i já, nemohl jsem si nechat ujít seminář který se měl konat 12.12.2009. Jak na potvoru se, ale v tomto termínu konaly semináře dva. Český Trutnov hostil Ondru Malinu a moravské Boskovice Martina Mlynára. Bylo to docela dilema. Kočka s Frantikem se chystaly do Trutnova, ale na Ondrovi jsem byl před měsícem. Takže nakonec na misku vah něco přisypal Peter a jeli jsme do Boskovic na Maťa.

Ráno bylo celkem jasno, ale dost přituhlo. To bude asi tím že je skoro polovina prosince. Kdo by čekal, že bude v tuto dobu zima že? Dorazili jsme celkem v pohodě a ani jsme se nestačili moc rozkoukat a šlo se na to.

Rozcvička alá spíše hombu-dojo, tedy ne úplně klasická. Útočilo se katate dory a nejprve se nacvičoval vstup, který nás provázel v podstatě celé dopoledne. Několik forem kokju nage na rozjezd a potom mě to už trochu splývá v jeden velký kolotoč. Celou dobu se kladl velký důraz na pohyb ukeho. Tedy základem bylo ukeho rozpohybovat a na pohyb navázat technikou. Díky tomu byl seminář trochu náročnější na uke a celkově i fyzicky náročnější. Svůj velký podíl na to měla nutnost neustálého pohybu útočníků, takže se docela běhalo, balancovalo, padalo a zase vstávalo atd. Z Maťových úst bylo často slyšet „Hýb sa“. Přestávky ve cvičení byly proto opravdu potřeba. Další probíraný útok byl yokomen uchi a začínalo se opět nácvikem vstupu s výměnou hanmi. Zase nějaké kokju nage, kotegaeshi atd. Opět důraz na pohyb ukeho. Maťo občas vysvětloval jak by se měl uke správně chovat a to působilo docela humorné momenty. Nejlepší bylo osvětlení vývoje chování aikidoky od přirozeně se chovajícího začátečníka po zvláštně se hýbajícího mírně pokročilého. Popsat se to nedá, to se musí vidět.

Po dopolední části jsme se odebrali načerpat vánoční atmosféru na náměstí, kde zrovna probíhaly trhy. Vedlejším efektem byla plná hospoda, jejíchž služeb jsme hodlaly využít. Ještě že Karel myslel na všechno a něco zamluvil. Oběd byl perfektní, ale to obří tiramisu v cukrárně jsem si dávat opravdu neměl. Bylo vskutku výborné, ale bylo opravdu obří. Původně jsem měl v plánu na náměstí ochutnat ještě steak ze pštrosa, ale naštěstí to trhovci již zabalili a odjeli.

Vzhledem ke kvalitní relaxaci v době oběda byl rozjezd odpoledního cvičení pozvolný. Snažili jsme se reagovat na útok ai hanmi katate dory. K vidění a cvičení bylo třeba irimi nage, kote gaeshi, ude kime nage, atd. Opět důraz na pohyb útočníka. Vzhledem k mojí tělesné konstituci jsem toho začínal mýt pomalu plné kecky, takže konec jsem celkem uvítal.

S Peterem jsme se shodli, že seminář byl opravdu velmi kvalitní. Důraz na základní principy aikido, zajímavě prováděné techniky, perfektní atmosféra, vtipné komentáře. To vše a nejen to činily seminář opravdu kvalitním zážitkem.

To ale nebylo všechno. Po semináři místní organizátoři připravili posezení v jedné klasické místní hospůdce. Nad pečenými vepřovými koleny se sedělo hezky a dlouho. Maťo, jak se ukázalo, je opravdu dobrý společník a vskutku renesanční člověk s obrovským přehledem. Sedělo by se i déle, ale museli jsme pamatovat na cestu zpátky. V autě bylo ticho. Přemýšleli jsme o té zážitkové smršti.

Začalo sněžit.

foto zde>>

S.L.(Tsunami Aikido Svitavy)

| zpět |