Co bude? Jo? Jo!

Tak takhle jsem se Romana dotazoval na přítomnost klacků na odpoledním tréninku v sobotu. Bylo Jo. Pro správné pochopení čti „jo“. No ale nepředbíhejme. V pátek 20.4.2007 se v Litomyšli na Veselce u Kojčiho rozjížděla akce které se v zasvěcených kruzích říká seminář aikido. Ono se jí tak říká i v jiných kruzích, ale takhle to zní hezky. Zkrátka a dobře v pátek místo tréninku byl seminář s mistrem z Krakonošova velkým Romanem Stoklasou.

Nálada byla výborná a sešlo se kolem dvaceti aikidokas. Musím říct, že jsem neměl na Romana zrovna dobré vzpomínky. Naposledy co tady byl, tak se téměř celý seminář cvičila suwari waza a na Kojčiho modrém supertatami to nebyla zrovna moc zábava. Nicméně tentokrát toto nehrozilo. Pátek se nesl ve znamení útoku ushiro kata dori. Vzniklo pár známých i méně známých variací a spokojenost byla na obou stranách.

Hlavní program začal po tréninku. Návštěva místní hospody. Na tento podnik by docela výstižně platila věta z jedné reklamy: „Pivo mají dobrý, ale ten vrchní je nějakej divnej“. A byl divnej. Každopádně se tím osazenstvo nedalo rozhodit a vesele konzumovalo až do… …bohužel nevím do kdy, neboť už jsem dále seance neúčastnil. Z vyprávění vím, že se to všem líbilo, akorát prý konzumace vázla – špatná logistika. Na sobotu se sjelo ještě trochu více aikidokas ze všech koutů země. Dokonce přijel i Karel z Boskovic. Bylo to docela překvápko, protože Karel měl po minulém semináři nějaké průpovídky na adresu tatami. Říkal něco o Litomyšlském struhadle a že už nepřijede nebo kýho výra. No ale jak se říká i bída naučila Dalibora housti (nebo tak nějak se to říkalo) a tak Karel pod vlivem abstinenčních příznaků z nedostatku příjmu seminářového Aikida dorazil na struhadlo.

Na struhadle se cvičilo hlavně kata menuči a rjote dory. Nejvýživnější bylo asi shiho nage se speciálním sebevražedným pohybem hlavy. Také došlo na klacky. Konkretně na Jo. Mimo jiné se prováděli takové hezké motanice, které samozřejmě mají název, ale já nevím jaký. Každopádně dobrý. Jo a taky se objevil Kocour, dlouho neviděný Kocour. To bylo taky dobrý. Abych nezapomněl, tak oběd byl taky dobrý. Celkově to bylo dobrý. Cesta zpět byla taky dobrý. Co nebylo dobrý, tak to, že ze Svitavy jsem jel jenom já. Jinak dobrý. Tak ať máte všechno dobrý – hlavně aikido. Dobrý…

| zpět |