Neohebná paže

 

Přesně týden po semináři Maťo Mlynára v Boskovicích jsme se chystali na další seminář. Tentokrát se měl konat v Litomyšli a pozvání přijal držitel 2. danu David Bradna z Pardubic. Naše účast oproti minulému semináři nebyla nijak závratná. Zkrátka my dva s Petrem jsme vyrazili napříč sněhovou vánicí do Litomyšle. To nemluvím o tom jak jsem si ráno udělal hodinovou rozcvičku při vyhrabávání auta z garáže. To by jste nevěřili jak dlouho trvá prohrabat se metrovou závějí.

No ale zpět k aikidu. Dorazili jsem včas a krátce na to se začalo. Po krátkém důrazném upřesnění postupu provádění rei – pozdravu – jsme se dozvěděli že se budeme věnovat principu tegatana neboli „neohebná ruka“. David předvedl využití principu při základních pádech a později i při technikách. Hlavním a jediným útokem bylo katate dory. Většina ho prováděla opravdu kvalitně a při vyprošťování se uke kroutily jak slimáci v mikrovlnce. Po určité době měli všichni rudé a odřené zápěstí a nedokrvené ruce – až tak kvalitní byly úchopy.

Následoval prostor pro oběd. Jestli se to tak dá nazvat. Byla to spíše taková svačinka.  Po obědové pauze jsme se sešli na tatami za účelem kreslení kaligrafií. Teda abych to upřesnil, tak kreslil pouze David a my ostatní jsme čmárali neurčité tvary, které kaligrafii připomínaly pouze vzdáleně. David nejprve rozebral název Aikido a způsob jakým to rozebral byl řekl bych dech beroucí. Takhle do podrobna jsem to ještě nikde neslyšel. Poté nám ukazoval jak se malují různé znaky a my jsme se pokoušeli ho napodobit. Pro většinu platilo spíše to pokoušeli než napodobili. Každý vyfasoval tuž, štětec a papíry a dali jsme se do zkoušení. Za vzor nám posloužil nápis aikido, který není zrovna nejlehčí.

Druhá půle se nesla opět ve znamení katate dory a principu tegatany. David kladl důraz na extenzi a prodloužení. Ukazoval názorně na technikách využití těchto principů a přidával další finty, které měly napomoci provedení techniky. Pravda, ne vždy se nám to úplně podařilo, ale jak se říká „žádný učený…..atd.“ Ke konci už elán poněkud opadal. Znáte to - únava. Litomyšlské tatami, také nepatří mezi nejměkčí a nejšetrnější a to samozřejmě udělalo své.

S Petrem jsme se shodli, že takhle nějak si představujeme aikido. Museli jsme uznat že David to má opravdu zmáknuté. Ne každý učitel vysvětluje principy na kterých jsou techniky postaveny, tak jako David. O těchto věcech jsem zatím četl pouze v knížkách a jsem rád, že i „české“ aikido stojí na stejných základech. V poslední době, sledováním dění kolem sebe, jsem totiž nabyl dojmu že aikido je jen a pouze mechanický tělocvik. Ještě jednou musím vyzdvihnout ochotu některých učitelů, osvětlovat pilíře aikido i nám pouhým začátečníkům a dovolte mi, abych jim tímto za nás všechny poděkoval. Takže děkuji.

foto>>

 

Stanley (Tsunami Aikido Svitavy)

 

| zpět |