Hledání hvězdy Davidovy – zapomenuté osudy

Holocaust, pogrom, Osvětim, Křišťálová noc, hvězda Davidova … to vše už nebude pro žáky devátých tříd Základní školy Riegrova 4 ve Svitavách něco z minulosti, něco, co jim nic neříká. Zapojili jsme se totiž do projektu, který v měsíci dubnu letošního roku pod názvem Hledání hvězdy Davidovy – zapomenuté osudy pořádalo Městské muzeum a galerie ve Svitavách ve spolupráci s Gymnáziem ve Svitavách, Sudetoněmeckou kanceláří v Praze , Střediskem kulturních služeb ve Svitavách a divadelním souborem DoMa.

Z nabídky projektu jsme si vybrali divadelní představení Židovka aneb Žonglování se životem – toto představení nás velice zaujalo. Přestože hlavní představitelka svůj příběh vylíčila prakticky beze slov, zanechal v nás její výkon i obsah hry hluboký dojem.

Od besedy se spisovatelem Arnoštem Lustigem jsme očekávali spíše nezáživné a poučné líčení jeho válečných osudů. Ale spisovatel byl  velice vitální, příjemný a vtipný starý pán, který  podle svých slov nerad hovoří o pobytu v koncentračním táboře, přestože Osvětim si nese každý, kdo ji přežil, v sobě, protože to nejde vygumovat, to nejde odstranit z mysli. Proto nám spíše vyprávěl anekdoty nebo vtipné příběhy z natáčení filmu Obchod na korze, který jsme zhlédli po besedě se spisovatelem.

Hluboký zážitek jsme si odnesli z vystoupení Smíšeného pěveckého sboru KOS Pedagogické fakulty v Litomyšli.

Protože také ve Svitavách žili před druhou světovou válkou Židé, vydali jsme se po jejich stopách. Navštívili jsme místa, kde stála židovská synagoga, podívali jsme se na pietně  opravené zbytky židovského hřbitova. Navštívili jsme také památník svitavského rodáka a zachránce Židů Oskara Schindlera. Abychom se o něm dozvěděli něco více, prošli jsme si expozici, která mu je věnovaná, v muzeu.

27.4. někteří z nás navštívili koncentrační tábor v Osvětimi. Přestože uplynulo více jak šedesát let od doby, kdy byl osvobozen, ještě dnes nás mrazilo v zádech

při pomyšlení na peklo, které zde lidé prožívali.

Autentické vzpomínky na terezínské ghetto nám podala akademická malířka Helga Weissová – Hošková.  Své poutavé  vyprávění doprovázela obrázky, které jako dítě na přání svého otce v Terezíně malovala.

Při této příležitosti zazněla i jména některých svitavských Židů, kteří také zahynuli v koncentračních táborech.

Abychom si hrůzy holocaustu a války vůbec dovedli lépe představit, dívali jsme se ve škole ještě na tři filmy – Musíme si pomáhat, Pianista a Schindlerův seznam.

To, co se dělo v období druhé světové války se Židy, by nemělo být nikdy zapomenuto. Doufáme, že tento projekt alespoň některé z nás vedl k zamyšlení se nejen nad tím, co se dělo v minulosti, ale také nad rasovými a xenofobními projevy některých mladých lidí dnes. Nesmíme dovolit, aby se něco tak strašného mohlo ještě opakovat.

Mgr. Iva Hladíková